Povolání „influencer“ se u veřejnosti těší stejné popularitě asi jako pracovníci OSA nebo revizoři. I když influencerem by chtělo být hodně lidí, OSAákem a revizorem snad dobrovolně nikdo. Influenceři dostávají na internetu stejnou bídu podobně jako fotbalisté Severní Korey po fotbalovém mistrovství světa v roce 2010. Zaslouženě?
No fame just money
Před nějakými 10ti až 15 lety byla motivace být známý a možná i kreativně tvořit. Až pak přišly peníze a přístup je opačný: vydělávat především peníze. Dnešní instagramové profily připomínají spíše teleshopping Horsta Fuchse. Ten byl alespoň upřímný, že to dělá pro prachy. A nebuďte na omylu, takový influencer s 15 tisíc followers si nechá zaplatit 10 tisíc a více za příspěvek. A dnešní markeťáci jsou tak líní, že influenceři jsou to-go marketingový nástroj. Musí se totiž nechat, že to dobře vypadá na prezentacích.
Tahle inflace honorářů vytváří inflaci influencerů a každá firma chce s nějakým spolupracovat. A lidi jsou ovce, které tento obsah stále a stále sledují, ačkoli je to z velké části lež. Klamání za peníze od nevinně se tvářících maminek a createrů, kteří to přece myslí dobře.
Co je ještě skutečné
Internet se postupně proměňuje v prostor, kde je stále složitější oddělit realitu od fikce. Nástup umělé inteligence tuto linii ještě více zúží. Skutečný obsah bude za ceněným assetem, který bude obsahem budoucnosti.
A proč si tady vlastně stěžuju? Jen proto, že mě na tom všem štve, že jako společnost konzumujeme obsah, který se tváří skutečně. Ve skutečnosti jsme laboratorními myšmi dobře prokalkulovaného byznysu experimentujícím s lidským dopaminem. Mojí jedinou sociální sítí je jen boomerský Facebook, ale Instagram a Tiktok jsou galaxie, do kterých se už ani neodvážím.